Poradenství

Užitková zahrada

ZELENINA:

Základním agrotechnickým opatřením pro dobrou kvalitu zeleniny bez chorob a škůdců je střídání plodin na konkrétním pozemku.
Rostliny se mezi sebou také kladně ovlivňují svými látkami, jsou tedy vhodné různé kombinace smíšených kultur:
- zelí s červenou řepou salátovou, fazolem, hrachem, celerem
- hrách s celerem
- fazol s rajčaty, salátem, saturejkou
- kedluben s rajčaty, celerem
- cibule s mrkví, salátem
- salát s okurkami, červenou řepou salátovou, mangoldem
- brambory s bobem, mátou, křenem
- mrkev s pórem, cibulí
- K zelenině je možné vysít také afrikán (aksamitník, Tagetes), čímž docílíme odvrácení pozornosti slimáků od zeleniny. S oblibou si totiž na afrikánu pochutnávají.
Příprava půdy:
Na podzim dle druhu předplodiny a následné plánované zeleniny zapracujeme chlévský hnůj nebo průmyslové podzimní hnojivo a zbytky předplodiny. Půdu zryjeme a necháme ve větších hroudách. Na jaře zeminu rozdrobíme, urovnáme a provedeme jarní hnojení průmyslovým hnojivem. Pro dobrou strukturu půdy je dobré užívat organických hnojiv, jsou ale rostliny, které např. chlévský hnůj nesnášejí (vznik hniloby - např. některá kořenová, cibulová zelenina).
K výsevu je nutné použít certifikované osivo, nejlépe mořené (proti chorobám, škůdcům), důležitý je i výběr druhu (košťáloviny snesou vyšší polohy, plodová zelenina potřebuje teplejší oblasti) a odrůdy, která ovlivní požadavky konkrétní zeleniny i délku vegetační doby.
Pěstování závisí na konkrétní zelenině, některé druhy je možno pěstovat z přímého výsevu, jiné jen ze sadby, vše je ale vždy uvedeno na každém sáčku s osivem.
Pomoc pro pěstitele:
Nastýlání folií či černou textilií ( = kumulace tepla v půdě umožňuje dřívější setí či výsadbu a urychluje růst, zároveň se snižuje potřeba vody a omezuje růst plevele). Užívá se obvykle pro teplomilnou plodovou zeleninu.
Zakrývání bílou textilií zamezí poškození zeleniny mrazíky nebo škůdci. Bílá textilie propouští světlo, vzduch i vodu a je lehká, takže může zůstat na porostu delší dobu. Užívá se hlavně u ředkvičky, salátu, špenátu, kedlubnu a cibule.
Plevele je nutno ničit na malých pozemcích mechanicky, na větších chemicky.
Při zjištění škůdců či chorob pomůžou postřiky (dávkování a užití je vždy součástí příbalového letáku).
Dle potřeby je nutná závlaha a to nejlépe ráno či večer (ne za úpalu).

VINNÁ RÉVA:

Nejdůležitějším agrotechnickým opatřením u vinné révy je zimní řez. Budoucí úroda se totiž zakládá v předcházejícím vegetačním období. Každý keř vyžaduje individuální přístup, existují však hlavní zásady tohoto řezu.
Dlouhý řez se u nás uplatňuje nejvíce ( u všech vrcholových tvarů révy – např. rýnsko-heseenské vedení nebo při vysokém vedení a při palmetách). Na jaře odstraníme starý tažeň či tažně a výhony vyrostlé ze zásobního dvouokého čípku ořežeme tak, že z výše umístěného výhonu vytvoříme nový tažeň a z níže umístěného nový dvouoký čípek. Postup každý rok opakujeme. Po správném vyvázání jsou letorosty z oček tažně rovnoměrně umístěné, osvětlené a v případě potřeby můžeme pro tažeň následujícího roku použít vyzrálé plodné dřevo z prvních oček loňského tažně.
Krátký řez se uplatňuje po poškození révy námrazou. Zvýšené zatížení při velkém počtu krátkých čípků po mrazech vyžaduje korekci počtu letorostů a jejich rozmístění. Jednoleté dřevo se využívá zřídka a to hlavně při zpětném řezu ke kmínku. Doba řezu je po skončení dormance, řezat by se nemělo při teplotách pod -5°C.
K dobré sklizni je potřebné určit i správné zatížení keře – regulujeme počtem oček na metr čtvereční plochy keře. Sauvignon, Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Neburské, Svatovavřinecké a Rulandské snesou stejně jako všechny naše odrůdy s velkými třapinami s výjimkou stolních odrůd zatížení 8 – 10 oček na metr čtvereční. Pro Veltlínské, Chardonay a Frankovku je vhodné zatížení 4 – 6 oček, pro velkoplodé stolní odrůdy jako je Diamant a Panonia Kincle jen do 5 oček.
Před květem a po odkvětu přihnojíme révu vinnou roztokem plného hnojiva. Na keřích révy vinné postupně vylamujeme zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů zkypříme a přihnojíme roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Vhodná je i mimokořenová výživa postřikem na listy roztokem tekutých hnojiv. Révu vinnou ošetřujeme za vlhkého počasí proti plísni révové a červené spále, za sucha a ve sklenících proti padlí a sviluškám. U révy vinné pěstované ve skleníku je vhodné asi měsíc před sklizní vystříhat nůžkami v hroznech všechny malé a nevyvinuté bobule. Pak se velikost a kvalita ponechaných bobulí zlepší. Za teplých a slunných dnů vydatně větráme a stíníme.

ŘEZ ANGREŠTU A RYBÍZU, MALINÍKU A OSTRUŽINÍKU:

U keřovitých angreštů a rybízů je třeba odstraňovat staré větve přímo u země. Vhodný je předjarní řez či řez po odplození. Zůstat by mělo asi 8 hlavních větví (přibližně stejný počet jednoletých, dvouletých a tříletých výhonů – k tomu se každý rok nechají 2-3 nové výhony). Stromky angreštu a rybízu mají asi 4 kosterní větve s dalšími krátkými plodnými větvičkami, které se stejně jako postranní výhonky zakracují. Staré kosterní větve lze časem vyměnit za nové vypěstováním z mladých výhonků. Pro zmlazovací řez je nejlepší konec zimy.
Maliník a ostružiník se řeže po odplození, kdy se odstraňují staré odplozené výhony. Řezat je tedy možné ihned po sklizni, na podzim a také v předjaří.

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ:

Existuje mnoho způsobů jak a kdy řezat ovocné stromy i keře, po mnoho let však platí některé tradiční zásady. Nejpoužívanější je předjarní termín řezu, což je v době vegetačního klidu stromu. Při jakémkoli způsobu je ale nutné vzít na vědomí nejen podmínky vnějšího prostředí, nýbrž také genetický základ stromu tvořený odrůdou a podnoží.
Nejvhodnější doba k provedení předjarního řezu nastává po ukončení velkých mrazů, kdy už teplota neklesá pod -10°C (přes den 3 až 5°C) . Jádroviny snesou téměř všechny druhy řezu, peckoviny jsou citlivější. Nejdříve řežeme tedy bobuloviny, jádroviny a okrasné dřeviny (kromě těch, které kvetou na jaře - ty řežeme po odkvětu), později řežeme peckoviny, teplomilné druhy jako jsou meruňky a broskvoně řežeme po jarním oteplení (či po sklizni).
Nejčastější způsob lze tedy shrnout takto:
Jádroviny :
- základní = řez v předjaří neboli zimní (mimo vegetaci) – hlavní tvarování
- doplňkový = pozdně letní (za vegetace) – srpen – odstranění vlků, stínících větví
Peckoviny:
- základní = letní řez - na začátku kvetení či při sklizni a po ní (červenec-srpen) - tvarování
- doplňkový = červen (červenec) - odstranění vlků, stínících větví
Důležitým počátkem pro zdárný vývoj stromu je ale už výchovný řez. Obvykle zakoupíme stromek s již zapěstovanou korunkou. V korunce ponecháváme kromě terminálního výhonu (např. broskvoň může mít ake dutou korunu bez terminálu) 4-5 kosterních větví, které se zkrátí do jedné roviny, terminál převyšuje asi o 20 cm. Silné konkurenční výhony odstraníme, krátký obrost ponecháme.
Velice silným řezem a zkracováním jednoletých výhonů o apikální pupen podporujeme bujný růst v příštím roce. Pro zmírnění růstu je vhodný řez v létě (u jádrovin používaný jako doplňkový, u peckovin někdy jako hlavní).
Nejmenší úpravy v podobě řezu vyžaduje třešeň, višeň a slivoně , někdy se i meruňka ve vyšším věku ponechává bez řezu.
Po odstranění větších větví zatřeme rány štěpařským voskem.

Okrasná zahrada

ŘEZ OKRASNÝCH KEŘŮ A STROMŮ:

Řez okrasných keřů provádíme podle jejich doby kvetení. Druhy kvetoucí brzy na jaře stříháme po jejich odkvětu, do dalšího roku stihnou znovu kompaktně narůst. Naopak druhy kvetoucí v létě stříháme již před zimou či na jaře (před rašením po pominutí velkých mrazů), aby do léta utvořily nový obrost. Pro zmlazení lze použít velmi krátký řez.
Některé okrasné rostliny však rostou či kvetou nejlépe, neřežeme-li je vůbec. Mezi takové patří např. šácholan (Magnolia), pěnišník (Rhododendron) či většina soliterních jehličnanů.tavolníkovec (Sorbaria

DŘEVINY VHODNÉ PRO TVAROVÁNÍ:

zimostráz (Buxus)
cesmína (Ilex)
ptačí zob (Ligustrum)
tis (Taxus)
zerav (Thuja)
cypřišek (Chamaecyparis)
habr (Carpinus)

10 NEJVHODNĚJŠÍCH DŘEVIN DO ŽIVÝCH PLOTŮ:

buk lesní (Fagus sylvatica)
zerav západní (Thuja occidentalis)
habr obecný (Carpinus betulus)
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
dřišťál (Berberis)
ptačí zob (Ligustrum)
cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana)
bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis = Prunus laurocerasus)
zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
tis červený (Taxus baccata)

DŘEVINY DO STÍNU:

- jehličnany:
jedle (Abies) – v mládí většina
smrk ztepilý, východní (Picea abies, orientalis)
douglaska (Pseudotsuga)
tis (Taxus) – nejvíce
zerav západní, řasnatý, japonský(Thuja occidentalis, plicata, standishii)
zeravinec (Thujopsis)
jedlovec kanadský (Tsuga canadensis)
- listnaté stromy:
javor babyka, pensylvánský (Acer campestre, pensylvanicum)
jírovec (Aesculus)
olše (Alnus)
kaštanovník (Castanea)
habr (Carpinus)
hloh (Crataegus)
buk (Fagus)
střemchy (Prunus)
dub červený (Quercus rubra)
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
lípa srdčitá (Tilia cordata)
jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia = minor)
- listnaté keře opadavé:
akantopanax (Acanthopanax)
javor ginala, tatarský (Acer ginnala, tataricum)
jírovec malokvětý (Aesculus parviflora)
muchovník (Amelanchier)
dřín, svída (Cornus)
líska (Corylus)
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
enkiantus = datyně (Enkianthus)
brslen (Euonymus) – barevné se lépe vybarví na slunci – paltí u všech druhů rostlin
fotergila (Fothergilla)
krušina (Frangula)
fuchsie (Fuchsia)
vilín (Hamamelis)
hortenzie (Hydrangea)
třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum)
ptačí zob (Ligustrum)
zimolez (Lonicera)
kustovnice (Lycium)
pustoryl (Philadelphus) – původní druhy
tavola (Physocarpus)
řešetlák (Rhamnus)
pěnišník (Rhododendron)
růžovec (Rhodotypos)
ostružiník (Rubus)
vrba (Salix)
bez (Sambucus)
tavolníkovec (Sorbaria)
tavolník van Houtteův, ožankolistý (Spirea vanhouttei, chamaedryfolia)
pámelník (Symphoricarpos)
šeřík obecný (Syringa vulgaris) – původní druh
brusnice, borůvka (Vaccinium)
kalina Burkwoodova, tušalaj, severoamerická, vonná, obecná (Viburnum burkwoodii, lantana, lentago, farreri, opulus)
- listnaté keře stálezelené:
Do polostínu jsou vhodné všechny neopadavé druhy, do stínu pak barvínek menší (Vinca minor) a břečťan popínavý (Hedera helix).
- popínavky:
akébie (Akebia)
podražec (Aristolochia)
původní druhy plaménků (Clematis)
břečťan (Hedera)
hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris)
loubinec = přísavník pětilistý, révovitý (Parthenocissus quinquefolia, inserta)
réva (Vitis) – lepší sklizeň na slunci

RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY:

- jehličnany:
jedle obrovská (Abies grandis)
kryptomérie (Cryptomeria)
cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii)
modřín (Larix)
metasekvoje (Metasequoia)
smrk omorika (Picea omorika)
borovice vejmutovka (Pinus strobus)
douglaska (Pseudotsuga)
tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)
zerav řasnatý (Thuja plicata)
- listnaté stromy:
javor jasanolistý, stříbrný (Acer negundo, saccharinum)
pajasan (Alianthus)
olše lepkavá, šedá (Alnus glutinosa, incana)
bříza (Betula)
katalpa (Catalpa)
hlošina (Eleagnus)
jasan americký, ztepilý, pensylvánský (Fraxinus americana, excelsior, pensylvanica)
dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)
nahovětvec (Gymnocladus)
ořešák černý, popelavý (Juglans nigra, cinerea)
pavlovnie (Paulownia)
platan (Platanus)
topol (Populus)
višeň mahalebka, střemcha obecná, střemcha pozdní (Prunus mahaleb, P.padus, P. serotina)
paořech (Pterocarya)
dub šarlatový (Quercus rubra)
trnovník akát (Robinia pseudoacacia)
vrba (Salix)
- listnaté keře:
netvařec křovitý (Amorpha fruticosa)
bambus (Bambus)
komule (Buddleja)
čimišník stromovitý (Caragana arborescens)
žanovec (Colutea)
svída krvavá, bílá, výběžkatá (Cornus sanguinea, alba, sericea)
štědřenec (Laburnum)
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
zimolez tatarský, Maackův (Lonicera tatarica, maackii)
kustovnice (Lycium)
pustoryl (Philadelphus)
tavola (Physocarpus)
škumpa (Rhus)
bez (Sambucus)
tavolník van Houtteův (Spirea vanhouttei)
pámelník (Symphoricarpos)
tamaryšek (Tamarix)
kalina obecná, vrásčitolistá (Viburnum opulus, rhytidophyllum)
- popínavky:
aktinídie význačná (Actinidia arguta)
podražec (Aristolochia)
trubač (Campsis)
zimokeř (Celastrus)
plamének horský, tangutský, plotní (Clematis montana, tangutica, vitalba)
zimolez Henryův, japonský (Lonicera henryi, japonica)
loubinec = přísavník (Parthenicissus)
svidina (Periploca)
opletka (Fallopia = Polygonum)
réva (Vitis)
vistárie (Wisteria)

DOBA KVĚTU OKRASNÝCH DŘEVIN ( v závislosti na počasí ):

vilín prostřední (Hamamelis intermedia) XI – III
jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) XII – III
kalina bodnanská (Viburnum bodnantense) II – IV
lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) III – IV
lýkovec jedovatý ( Daphne mezereum) III – IV
muchovník Lamarckův ( Amelanchier lamarckii) IV – V
zlatice prostřední ( Forsythia intermedia) IV – V
zákula japonská (Kerria japonica) IV – V
kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) IV – V
šácholan Soulangeův (Magnolia soulangeana) IV – V
pěnišník (Rhododendron) V – VI
trojpuk něžný (Deutzia gracilis) V – VI
pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) V – VI
štědřenec Watererův (Laburnum watereri) V – VI
dřín japonský (Cornus kousa) V – VI
pivoňka křovitá (Paeonia sufruticosa) V
jabloň okrasná (Malus) V- VI
šeřík obecný (Syringa vulgaris) V
vajgélie květnatá (Weigela florida) V – VI
kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis) V – VI
mochna křovitá (Potentilla fruticosa) VI – X
hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) VI – IX
růže (Rosa) VI – X
ibišek syrský (Hibiscus syriacus) VI – IX
komule Davidova (Buddleja davidii) VII – X
perovskie pelyňkovitá (Perovskia abrotanoides) VII – X
ořechokřídlec clandonský (Caryopteris clandonensis) VIII - IX
vřes obecný (Calluna vulgaris) VIII – XI

DŘEVINY KVETOUCÍ V NEOBVYKLOU DOBU:

Velmi brzy zjara:
kdoulovec (Chaenomeles)
dřín obecný (Cornus mas)
lískovníček (Corylopsis)
líska (Corylus)
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
vřesovec pleťový (Erica carnea)
zlatice (Forsythia)
vilín (Hamamelis)
jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum)
zimolez Purpusův (Lonicera purpusii)
šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata)
parótie perská (Parrotia persica)
třešeň Sargentova (Prunus sargentii)
slivoň trnka (Prunus spinosa)
meruzalka (Ribes)
pěnišník (Rhododendron dauricum, praecox)
vrba (Salix)
kalina vonná , k. bodnanská (Viburnum farreri, V. bodnantense)
V létě a na podzim:
- stromy:
katalpa (Catalpa)
svitel latnatý (Koelreuteria paniculata)
jerlín (Sophora)
trnovník honosný (Robinia luxurians), t. pražský (R. pragense), trnovník ´Casque Rouge´
- keře:
jírovec malokvětý (Aesculus parviflora)
arálie štíhlá, arálie čínská (Aralia elata, A. chinensis)
brukentálie špičatolistá (Bruckenthalia spiculifolia)
komule Davidova (Buddleja davidii)
vřes obecný (Calluna vulgaris)
trubač (Campsis)
ořechoplodec = ořechokřídlec (Caryopteris)
latnatec (Ceanothus)
většina plaménků (Clematis)
jochovec olšolistý (Clethra alnifolia)
dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica)
klasnatka = veleň (Elscholtzia)
vřesovec brvitý, popelavý, čtyřřadý, těkavý (Erica ciliaris, cinerea, tetralix, vagans)
opletka (Fallopia = Polygonum)
fuchsie (Fuchsia)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
hebe Amstrongovo (Hebe armstrongii = ochracea)
břečťan (Hedera)
ibišek (Hibiscus)
hortenzie stromečkovitá, velkolistá, latnatá (Hydrangea arborescens, macrophylla, paniculata)
třezalka (Hypericum)
levandule (Lavandula)
lespedéza (Lespedeza)
zimolez Brownův, Heckrottův, německý (Lonicera brownii, heckrottii, periclymenum)
mahonie prostřední (Mahonia media)
perovskie (Perovskia)
mochna (Potentilla)
růže (Rosa) - kromě většiny sadových a pnoucích
ostružiník vonný (Rubus odoratus)
tavolníkovec (Sorbaria)
tavolník Billardův, Douglasův, japonský (Spiraea billardii, douglasii, japonica)
pámelník (Symphoricarpos)
tamaryšek oděský, pětimužný (Tamarix odessana = ramoissima, pentandra)

POPÍNAVKY:

aktinídie = kiwi (Actinidia)
akébie (Akebia)
révovník (Ampelopsis)
podražec (Aristolochia)
trubač (Campsis)
zimokeř (Celastrus)
klematis = plamének (Clematis)
opletka (Fallopia = Polygonum)
hedera (břečťan)
některé hortenzie (Hydrangea petiolaris)
jasmín (Jasminum)
většina druhů zimolezu (Lonicera caprifolium, L. periclymenum, L. henryi, L. japonica, L. x brownii, L. x heckrottii, L. x tellmanniana)
lunoplod (Menispermum)
loubinec = přísavník (Parthenocissus quinquefolia = loubinec pětilistý = „psí víno“ , Parthenocissus tricuspidata = loubinec trojlaločný)
svidina (Periploca
) něktré růže (Rosa)
ostružiník Henryův (Rubus henryi)
klanopraška = schizandra (Schisandra)
réva (Vitis)
vistárie (Wisteria)

STÁLEZELENÉ LISTNATÉ DŘEVINY:

kyhanka (Andromeda)
medvědice (Arctostaphylos)
některé druhy dřišťálu (Berberis julianae, B. gagnepainii, B. candidula, B. verruculosa, B. buxifolia, B. x frikartii, B. x hybrido-gagnepainii, B. x stenophylla)
brukentálie (Bruckenthalia)
zimostráz (Buxus)
vřes (Calluna)
kasiope (Cassiope)
lýkoveček (Chamaedaphne)
některé druhy skalníku ( Cotoneaster dammeri, C. microphyllus, C. salicifolius, C. conspicuus, C. x watereri)
dabécie (Daboecia)
některé druhy lýkovce (Daphne cneorum, D. arbuscula, D. blagyana)
některé druhy hlošiny (Eleagnus pungens, E. x ebbingei)
vřesovec (Erica)
brslen (Euonymus)
libavka (Gaultheria)
hebe (Hebe)
břečťan (Hedera)
cesmína (Ilex)
kalmie (Kalmia)
mamotěnka (Kalmiopsis)
levandule (Lavandula)
rojovník (Ledum)
leukotoe (Leucothoe)
některé druhy zimolezu (Lonicera henryi, L. pileata, L. nitida)
mahonie (Mahonia)
mahonoidřišťál (x Mahoberberis)
tlustonitník = tlustoblizník (Pachysandra)
paxistima (Paxistima = Pachistima)
pernétye (Pernettya)
fylodoce (Phyllodoce)
pieris (Pieris)
vavřínovec = bobkovišeň (Prunus laurocerasus = Laurocerasus officinalis)
hlohyně (Pyracantha)
pěnišník = rododendron (Rhododendron) a japonská azalka (Azalea)
sarkokoka (Sarcococca)
skimie (Skimmia)
brusnice (Vaccinium vitis-idaea = brusinka obecná, V. macrocarpon = klikva velkoplodá)
některé druhy kaliny (Viburnum rhytidophyllum, V. x pragense, V. davidii)
barvínek, brčál (Vinca)

STÁLEZELENÉ TRVALKY:

bergenie (Bergenia)
škornice pestrá (Epimedium x versicolor)
ovsíř stálezelený ( Helictrotichon sempervirens)
štěničník vždyzelený (Iberis sempervirens)
hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)
některé rozchodníky (Sedum)
netřesk (Sempervivum)
mochnička kobercová (Waldsteinia terneta)
juka vláknitá (Yucca filamentosa)

TRVALKY DO POLOSTÍNU, STÍNU:

oměj (Aconitum)
zběhovec (Ajuga)
kontryhel (Alchemilla)
sasanka (Anemone)
orlíček (Aquilegia)
čechrava (Astilbe)
bergénie (Bergenia)
ploštičník (Cimicifuga)
konvalinka vonná (Convallaria majalis)
srdcovka (Dicentra)
náprstník (Digitalis)
kamzičník (Doronicum)
kapraď (Dryopteris)
škornice (Epimedium)
kakost (Germanium)
kuklík (Geum)
čemeřice černá (Helleborus niger)
dlužicha (Heuchera)
bohyška, hosta (Hosta)
mochyně (Physalis)
kokořík vonný (Polygonatum odoratum)
petrklíč, prvosenka (Primula)
plicník (Pulmonaria)
podeňka (Tradescantia)
violka (Viola)
mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata)

BALKÓNOVKY (letničky) DO STÍNU:

fuchsie (Fuchsia)
begónie (Begonia)
netýkavky (Impatiens)
polostín snese lobelka (Lobelia), afrikán (Tagetes), lichořeřišnice (Tropaeolum) a nestařec (Ageratum)
zelený doplněk: břečťan (Hedera), popenec (Glechoma), pestrolistá hluchavka (Lamium), smil řapíkatý (Helichrysum petiolare)